Onkyo a 9070 review whathifi

Ačkoliv vlajková loď mezi zesilovači firmy Onkyo (nepočítaje tedy poněkud "jinou" řadu Reference) s označením A-9070 už nepatří mezi horké novinky, přesto ani horké novinky, přesto ani horké novinky, přesto ani í po několi í někí přní příná vání někí náší něký sándí sé nězý něký sání sání náší něký sání náší někí náší něná vání díky nězý počítačem mu ještě uniká.

A-9070 patří mezi poměrně velké stroje (43.5 x 17.5 x 43.1 cm - š xvxha 18.1 kg), jeho křivky jsou ortodoxní, ale čelní panel se drží naprostého minima viditelných prvků, čímže tak trochu přín moderní A / V receivery. Přímo uprostřed je velký hliníkový ovladač hlasitosti, utvrzující vás vás v tom, že zesilovač má skutečně jen měnit hlasitost. V levé části nápadů ještě elektronické Spinaci tlačítko, v pravé dvoupolohový páčkový přepínač per vypnutí všech "nadbytečných" obvodu typu korekcí, displeje, digitální části apod., Maličký a jednoduchý displej ukazující jen to nejnutnější a nakonec malý otočný ovladač, sloužící per přepínání vstupu. Jediným indikátorem aktivního vstupu je ale zmíněný displej.

Zbytek ovládacích prvků je skrytý za výklopným krytem, ​​zabírajícím v podstatě celou spodní třetinu čelního panelu (opět tak trochu po vzoru A / V receiverů). Je tu jednak tlačítko pro výběr aktivních reproterminálů (A / B / A i B), jednak korekce basů, výšek a vyvážení kanálů a jednak tlačítko, kterým se dostanete k hlubším nastavením z. Jde o možnost změnit jména vstupů, nastavit úroveň sluchátkového výstupu nebo dobu automatického vypnutí. Za krytem najdete ještě doplňkový 6.3 mm výstup per sluchátka.

Zadní stěna je poměrně prostorná a konektory nepřeplněná. Po stranách najdete vertikálně orientované reproterminály, na každé straně čtyři. Jsou středně velké, ale rozumně bytelné a pojmou docela v pohodě banánky i holé vodiče, u vidliček to zase tak jednoduché soužití nebude. Uprostřed pak najdete signálové vstupy a výstupy. V horní části jsou to dva koaxiální a each optický digitální vstup, ve spodní pak celkem tři analogové linkové vstupy, které doplňuje vstup přenoskového předzesilovače se zemnícím kolkem. Cinche jsou dostatečně pevné, byť by mezi nimi mohlo být o kousek více prostoru.

Z méně standardních přípojných míst je tu ještě analogový linkový výstup, pre-out výstup a také přímý vstup do koncových stupňů, třeba kvůli aplikaci v sestavě domácího kina. Kromě obligátní napájecí zásuvky jsou tu už jen 3.5 mm jacky per signál dálkového ovládání šířeného po kabelech.

Vnitřní Konstrukce stojí na firemním řešení AWRAT (Advanced Wide Range Amplifier Technology), které spojuje několik dílčích technologií pro dosažení optimálního zvuku. Hlavním je obvodové řešení DIDRC pro potlačení intermodulačního zkreslení. Slouží zejména k redukci arteffektů ve frekvenčním pásmu nad 100 kHz, které se poté nepřenáší do slyšitelného pásma a zvuk má díky tomu být výrazně čistší. Onkyo používá v obvodech také jen velmi malou zpětnou vazbu a každá část obvodového řešení má svůj vlastní přívod z napájecího zdroje. Výkonový stupeň pak zvládá proud až 100 Ampér a umí potlačit zpětný signál od reprosoustav. Koncová část zesilovače je také navržena plně symetricky, v podstatě jako dva monobloky.

Napájení běží po tlustých měděných drahách, hladký průběh zajišťuje čtveřice filtračních kondenzátorů se souhrnnou kapacitou 60,000 microfaradů.

A-9070 využívá třístupňové zapojení Darlington, tranzistory pracují v push-pull zapojení, kdy umí dodat 75 watts to 8 ohms, respectively 140 watts to 4 ohms. Tlumící factor činí 130, celkové harmonické zkreslení (THD + N) nepřesahuje 0.03% (1 kHz / 1 watt). Odstup signálu a šumu na analogových linkových vstupech činí slušných 107 dB.

Digitální část běží na čipu Wolfson WM8742, respectively jsou tu dva, na každém kanálu je připojen each a zpracovává signál paralelně ve dvou proudech, aby zajistil maximální možnou čistotu. Podporují PCM signál s rozlišením až 24 bit / 192 kHz.

Onkyo A-9070 jsme poslouchali proti sestavám Naim Nait XS / Naim CD5si, Gato Audio AMP-150 / Gato Audio CDD-1 a Cambridge CXA80 / Cambridge CXC, oba zdroje signálu sloužily i pro Onkyo. Jako další zdroje jsme měli k dispozici Apogee Groove, ASUS Xonar Essence One MUSES MKII nebo VPI Scout přes Naim Stageline a Pro-Ject Elemental. Poslouchalo se přes Harbeth Monitor 30, Xavian Perla, ELAC BS 73 nebo OceanWay Sausalito, kde se srovnávalo ještě s Viola Crescendo / Concerto. Propojeno bylo kabely TelluriumQ Silver a Black sérií, případně ZenSati Authentica.

Onkyo A-9070 vypadá už od pohledu robustně a tak se s ním tak nějak podvědomě pojít pocit, že by měl tenhle zesilovač vyprodukovat spoustu energie a zvuku by se neměl rozhodně bát. A že v basovém základu se toho určitě nebál. Kontrabas v Davisově "So What" ("Kind of Blue" | 1997 | Columbia | CK 64935) byl slušně razantní a pevný, Energie je tu slušná dávka, byť objemu se zdálo být poměrově o něco méně a trochu pciřidat by reproduce slušelo. A-9070 se nicméně i tak nebojí prosadit, takže už se začíná dát i vyznat v jednotlivých polohách nástroje, zesilovač už začíná spodní frekvence vlastně i docela přehledně odstiňovat. A i přes lehký deficit objemu tu je cítit pronikající impuls, byť vás zesilovač určitě neutluče. Na poměry své category ale patří k akčnějším.

Hlasy Katie Melua and Evy Cassidy ve "What a Wonderful World" ("Collection" | 2008 | Dramatico | DRAMCD00040) dokázal zesilovač podat velmi čistě, zároveň ale s klidnou příjemností, s uvolněností. Je fakt, že hlasů bylo opět objemově o něco méně, působily tenčí, ale zato bylo jasně zřetelné kdy a jak zpívá která ze zpěvaček, hlasy se nepřekrývaly a zesilovačost ve document. Přednes jako celek je lehoučký, uvolněný, samozřejmý a je tu cítit Kombinace slušné energie a harmonického souladu obou vokálů. Onkyo tak kombinuje určitou věcnost a techničnost (tenčí, ale přesný a čistý zvuk) s poměrně příjemnou, suchý přednes osvěžující harmonií a hladkostí.

Činel v "Take Five" Dave Brubeck Quartet ("Time Out" | 2009 | Collumbia | 88697 39852 2) byl rozhodně velmi odvážný, znělý, až cinkavý a zvonivý. Kov činelu zněl pronikavě, až s lehkou dominancí a byl výrazný a rozhodně ne opatrný. Nebyl nicméně ani při vyšší hlasitosti útočný či vulgární, bylo ho objemově hodně, ale ne nesmyslně příliš a hlavně s sebou nesl díky výraznosti také snadnou pocitelnost, steovosti pocitelnost. Dokonce byl slyšet i přesný okamžik dopadu paličky na tělo činelu, rezonance těla nástroje a dozvuk se slušnou délkou.

V Brahmsově "Symfonii č. 1" v podání Berliner Philharmoniker s Herbertem von Karajanem (Deutsche Grammophon | 453 097-2) bylo znát, že Onkyo A-9070 má rozhodně dost energie i přes jen mírně nadprůměonce nadprůměonce nakoní tý papírový až výborně ustojí i dynamické orchestrální špičky, i když pocit živoucí dynamiky a vnitřního dramatu vám tak úplně nepředá, raději se soustředí na organizaci, čistotu a udržení klidu. Tím PADEM také nenabízí úplne velký zvuk, který by zaplnil každý volný krychlový centimetr prostoru, snaží se Spise udržet zaostřenost a kontrolu, coz ústí sice nikoliv v efektní a kolena podlamující živost, ale zato v absenci dynamických nedostatků a ďalších slabin, hudba plyne svým tempem as čistotou a jistotou.

V "Puer natus est nobis" v podání benediktýnů z kláštera Santo Domingo de Silos ("Chant" | 1994 | MFSL | UDCD 725) bylo cítit, že Onkyo svým klidným způsobem dokáže jít informe dokáže jít i poměrně dokíyoke takže je slyšet, že ve sboru je mnoho hlasů (byť úplně suverénní rozkrytí jejich pozice a separace jednotlivých zpěváků stále ještě není úplně dotažená), rezonance dotažená úplně dotažená. Dokonce už bylo slyšet i nádechy mnichů, jejichž hlasy byly relativně plastické.

Podání prostoru v podstatě nebylo co vytknout, rozložení Stingových spoluhráčů v "Englishman in New York" ("Symphonicities" | 2010 | Deutsche Grammophon | 274 2537) bylo v pravolevém směru naprosto řádíché, scéna Problem is not to be found in the life of a document in the byla i citelná hloubka.

V "Ashes to Ashes" or Faith No More ("The Very Best Definitive Ultimate Greatest Hits Collection" | 2009 | Rhino | 5186544012) prosakovala čistým zvukem (ne) kvalita nahrávky, ale dominanci měla přesto dostatečná energie a klid, kterými Onkyo A- 9070 špikuje každou skladbu, takže ani horší nahrávka vám poslech neotráví. Rytmus a tempo nebyly sice úplně strhující, ale opět - vlastně reprodukci v contextu category nic neschází a plyne pohodově.

Onkyo A-9070 není zesilovač, který by hrál nějak dramaticky, který by oslnil nějakou jednotlivostí nebo který by vás strhnul na první dobrou. Je to nicméně dobře provedený, dobře vybavený a dobře hrající stroj, který má svůj klidnýcharacter, v němž vlastně není v rámci cenové třídy žádná vážná chyba, dílechná chyba, dílechná věož věstát věchná věst až podit čemuž Klidu hraje, s dostatkem energie as tím, že bez zjevné větší snahy udrží pořádek i ve složitějších orchestrálních kompozicích. Možná by celkovému dojmu ještě trochu prospěl větší objem, který by reprodukci mohl vybudit z jejího stálého klidu, ale jinak je A-9070 skutečný univerzál pro ty, kteří nechtěně aši necht, kteří nechtšak sře být jisti, že výsledek bude čistý a pohodový.

Kč 32 990, -

--- --- --- --- ---

KLADY

+ pěkně vyrobený stroj

+ slušně čistý zvuk

+ slušná konektorová výbava

+ lehký, klidný zvuk

ZÁPORY

- chybí USB

- zvuk by mohl být objemnější

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: CPT Praha | www.cpt-praha.cz